Abych žádné návštěvě neupřela právo tu být zvěčněna (proč za námi taky jezdí, že?), musím doplnit za celé dva měsíce, co jsem usínala v osm s Helenkou anebo se ani jinak nezmohla na vyšší intelektuální činnost než je čumění do zdi:
V dubnu do Londýna zavítaly Gábina s Luckou. Vybraly si ten naprosto nejhorší spoj, co je z Prahy k mání, takže dorazily někdy kolem třetí ráno. Nicméně zbytek času využily, jak se říká, do mrtě...aspoň jsem teda ještě žádnou návštěvu neviděla vstávat v neděli v sedm, aby byla v osm na mši (=vstup zdarma) ve Westminster abbey a kolem jedenácté už zpátky, aby se mohlo jet na výlet do okolní krajiny (Knole a Ightham Mote, krásná místa s nevyslovitelnými názvy). Lucka se tu navíc naučila jíst lososa, což potěšilo zejména Ondru coby jeho autora. Společně jsme též zašli do Madame Tussauds (pravda, Gábina dala přednost British Library:-)), kde se tou dobou ještě dalo hýbat a fronta na Terminátora byla míň jak 5 minut! Vyfotili jsme se s královskou rodinou a minuli celou expozici Bollywoodu. Štěpánek zase pro změnu minul celou expozici strašidelného Londýna, čímž bohužel přišel o svého oblíbence, hraběte Drákulu. Holky stihly oběhnout i krámy, což nechápu, kdy stihly a odjížděly někdy uprostřed noci, aby stihly let v šest ráno...
O dva dny později dorazil Tomáš (už standardně nočním letem s EasyJet), pro kterého jsme měli připravenou skutečnou výzvu - třídenní výlet s kempováním a dvěmi dětmi na sdíleném sedadle. Vzhledem k počasí se z dvou nocí pod stanem stala jedna a to jen díky tomu, že jsme nenašli vhodný hotel i na noc č. 1, jinak bychom patrně zbaběle spali pod střechou. Katedrála ve Winchesteru je mistrovské dílo z doby, kdy se v českých luzích a hájích stavěly chatrče z bláta a v nedalekém středověkém sále mají stůl prý od krále Artuše (jen Artuš na výmalbě se nápadně podobá mladému Jindřichu VIII.). Stan jsme rozbalili v oblasti New Forest (les co je vše, jen ne nový) asi deset minut před tím, než začalo pršet. Tomáš po vstupu ohromeně prohlásil, že v tak velkém stanu ještě nebyl (upgradovali jsme nedávno ze stanu 2+batohy na 5+kufry+stoleček+židličky+4 kola). Další den Stonehenge...pěkné, ale možná o půlnoci bez živáčka by to mělo větší sílu. A Bath s římskými lázněmi. Dost výjimečná podívaná, řekla bych. Štěpánek zaujatě poslouchal audioprůvodce a Helenka zůstala klidná až skoro do závěru, kde se objevila urgentní potřeba nové plínky, kterážto zapomenuta zůstala v kočáře za pokladnami. Třetí den a neméně impozantní katedrála v Gloucesteru a rodiště Williama Shakespeara - Stratford nad Avonou, kde zrovna probíhala výstava veteránů (aut), takže se po chodníku pomalu nedalo projít. Ale pořád ještě se tam najdou domy, u kterých nedá vůbec žádnou práci si Williama představit, jak jde zrovna kolem. Navštívili jsme ještě interaktivní výstavu o životě v 16. století, kde Štěpánka nejvíc zaujala expozice o morových epidemiích a už jsme to stáčeli na Londýn a hrad Warwick. To je fakt obří hrad s nádhernými interiéry i podzemím, kde nešetří voskovými figurínami v naaranžovaných scénkách, co se tak asi dělo, když se pán chystal do války růží, a to včetně zvukového a občas i čichového doprovodu. Štěpánek si taky vyzkoušel svoje schopnosti lučištníka a jako obvykle jsme ho nemohli vystrnadit pryč z hřiště.
Tomáš se během jednoho dne vystřídal se Slávkem a synovcem Mojmírem, kterýžto je velký kamarád Štěpánka, takže byli oba ze vzájemného setkání nadšení. Připravila jsem jim jeden den na farmě Hobbledown, kde se ale o zvířátka nikdo moc nezajímá a všichni tráví čas na atrakcích, dřevěných věžích, podzemních tunelech, trampolíně, vnitřních prolejzkách a poměrně klaustrofobickém pouštním městečku, nebo co to mělo představovat. Občas jsem se jenom hrozila toho, že Helenka někam zdrhne a já už ji v soustavě tunelů určených většinou jen pro dětské rozměry nenajdu. No, strávili jsme tam asi 6 hodin:-) V sobotu jeli všichni kluci a Helenka na zámek Leeds, kde navštívili i Go Ape! (místní odrůda lanového centra), takže přijeli asi v osm večer a já mezitím trávila čas na prohlídce v nemocnici (viz příspěvek Do třetice...). Další den jsme navštivili muzeum říční dopravy a projeli se na bárce po nějakém (celosvětově nijak významném) kanálu. Hatchlands park už jsme tak nějak proběhli, na kafe se stála tak strašná fronta, že jsme museli občerstvení vzdát předem, abychom kluky dopravili zpět na letadlo domů.
A pak se zas čtrnáct dní nic nedělo:-))
Žádné komentáře:
Okomentovat