Jeden příspěvek za měsíc či dva, já teda jedu! Ale ono se toho tu moc neděje, respektive člověk už si na leccos zvyknul, takže mu to nepřijde natolik zajímavé, aby tím hltil síť.
A navíc mám momentálně v hlavě už jen to jedno, čili se bojím, že by příspěvky byly dost monotematické, i kdyby se nakrásně staly četnějšími, |Ale tak pojďme si to shrnout: ze systému péče o těhotnou jsem místy trochu divoká, protože když přijdu v úterý k midwife, tak si sednu do blbý čekárny, protože všichni přece vědí, že v úterý je v přízemí, zatímco v pátek v prvním patře. No a taky mi nedojde, že je dobrý se u gynekologa ve 22. týdnu objednat na 36. týden, což se ve 34. týdnu ukáže jako dost velký problém, takže se k němu nakonec dostanu v 38. týdnu (ne že by to udělalo nějaký rozdíl!). Neustále si zapomínám odněkud vyzvednout ampuli na moč, čili ji pak nosím ve sklenicích od marmelády apod,, čímž nevzbuzuju důvěru naopak já. Test na streptokoka jsem si musela zařídit a zaplatit (a odebrat) sama u soukromé laboratoře, zato kvůli štítné žláze jsem byla na dvou prohlídkách navíc a podstoupila dva krevní testy navíc a to jen kvůli tomu, že jsem se na začátku při křížovém výslechu přiznala, že jsem byla u endokrinologa, který mi předepsal jód (když mi bylo asi 13). Ale nakonec jsem byla ráda, že jsem toho posledního pana doktora navštívila, protože byl jak vystřiženej z Downton Abbey - dokonalej přízvuk, vystupování, prostě Brit, jak si ho člověk představuje a jakých, mám dojem, se v jižním Londýně běžně tolik nepotká. Na druhou stranu tu zase člověka neobtěžují testem na cukrovku (pro neznalé: ráno na lačno se odebere krev, vypije roztok glukózy, tvrdne se dvě hodiny v čekárně a zase se odebere krev), jakýmkoliv vnitřním vyšetřením, vážením a komentováním přírůstku ani monitorem srdeční činnosti 20 minut vleže na zádech. Nakolik mám být ráda nebo naopak nervózní z nedostatku péče se stále ještě nemůžu rozhodnout.
Teď tedy, zhruba 10 dní před termínem jsme ve fázi intenzivního čekání (jestli něco takového existuje). Za pár dní dorazí babička, na což se těším velmi, protože i když tu máme několik záloh, tak představa, že někoho budím uprostřed noci a cpu mu tam děti, mi na klidu nepřidává. Tašky už mám sbalené, pro jistotu hned dvě, protože v porodnici se nedostane vůbec nic (prý si mám vzít pro jistotu i jídlo), na druhou stranu se konkrétně v mojí vybrané propouští za cca 6 hodin po porodu, takže zas toho jídla nebude potřeba tolik. Co si tak pamatuju z posledních porodů, tak 6 hodin poté jsem nebyla schopná dojít samostatně do koupelny, čili představa, jak oblíknu sebe, dítě a půjdu někam na parkoviště, mě mírně řečeno děsí. Ale tak bůhví, jak to všechno bude. Tenhle podnik je zkrátka nepředvídatelný, poprvé jako potřetí...
Žádné komentáře:
Okomentovat