Já jsem dnes šla do školy a zpátky s čepicí zapomenutou v kapuci (poté, co jsem ji ráno bezvýsledně hledala) a Ondra pro změnu zase na squash bez bot. Ale vzhledem k soupeřovým schopnostem to prý nebyl až takový hendikep (vzpomněla jsem si na tátu, jak se mnou kdysi hrával šachy bez věží a občas pro jistotu i bez koňů). Říkám si, jaké štěstí, že za to může pátek třináctého! Jinak by si člověk mohl myslet, že se začínáme přibližovat našim ratolestem, z nichž jedno na pokyn "Oblíkni si ponožky" si sundá slipy a druhé si s oblibou maže omáčku do vlasů.
Jinak počasí pravé anglické, mobil mi dnes hlásil 5°C - opar. Ve skutečnosti lilo jak z konve, do toho foukal vítr a mně se při pohledu na 50 odstínů místní šedi vyjevil, jako už tolikrát, obraz praskajícího ohně a whisky. Já to normálně nepiju, ale bůhvíproč pravidelně cestou ze školy na ni dostanu chuť. A fakt se nedivím, že to tu vymysleli, očividně jednali z prostého pudu sebezáchovy. A dospěla jsem k názoru, že potřebuju nějaké extra posh holínky, abych zapadla mezi místní.
Žádné komentáře:
Okomentovat