Děje se toho nějak moc najednou! Například v pondělí: po týdnu, kdy jsem napracovala s přehledem půl úvazku, čili spánek se konal sporadicky, jsem se probudila s jasným signálem, že se o mě pokouší zánět prsu a pokud něco nepodniknu skončím v horečkách. Štěpánek šel poprvé do školy. Dostali jsme oznámení, že se brácha oženil a v deset večer ještě dorazila Petra.
1) Tak začnu tím prvním: navštívila jsem dvě lékárny, že sháním rivanol případně něco jiného na mastitidu. V první mi řekli, že to teda v UK nevedou a vzhledem k tomu, že jde o prsa (a co jako??), tak si mám zajít za svým GP (=praktický lékař). V druhé mi prodavačka řekla v podstatě to samé a po poradě s magistrou/em ještě přihodila podezíravý pohled, že to, co vyžaduju vlastně není žádný lék, ale desinfekce. A když jsem tam další vteřinu tak stála a přemýšlela, že jí řeknu, že si to na ty prsa jenom mažu, že tím v žádném případě to ubohé dítě nekojím, tak si to vyložila tak, že jí vůbec nerozumím a oslovila mě artikulovaně jak domorodce vprostřed Amazonie: NO MEDICINE! Tak to mě teda popudila a už tam za trest nepudu! Nicméně jsem se rozhodla nesmířit se s představou, že první z rodiny budu potřeboval doktora já, takže jsem sehnala v Tesku tvaroh (quark!!) a za dva dny bylo dobře!
2) Štěpánek skutečně v pondělí nastoupil do školy...i když se tomu před ním musí říkat školka nebo předškola, protože na školu je on ještě malej. Děti v Anglii mají povinnou školní docházku od dalšího trimestru následujícího po 5. narozeninách a to rovnou od devítí do tří každý den. A nesmí se brát děti ze školy např. kvůli dovolené, za to jsou i pokuty - je to trošku bezmoc, letenky ve dnech prázdnin jsou o půlku dražší než např. den před.
Od té chvíle, co jsem odevzdala v Croydonu přihlášku na školy, jsem netrpělivě čekala na odpověď a když minulou středu konečně přišla, věci nabraly rychlý spád. Ve čtvrtek jsme se byli podívat ve škole, paní ředitelka působila sympaticky, ukázala nám školu, chválila kolemjdoucí žáčky pečlivě seřazené do dvojstupů a používala spojení"nahoře se mi učí třída", "mám tady žáky"...prostě bylo vidět, že své povolání bere dost osobně. Když se s námi loučila, povídá:"Tak kdy by začal? Tak třeba pondělí?" Na místě jsem už jenom vyplnila jméno, příjmení, datum narození, jazyk a barvu kůže a paní recepční dokonce našla ve skříni nějaké zásoby uniforem. Štěpánek byl nadšený z šedivé mikiny, vůbec mu nevadí, že je o číslo větší.
3) Brácha s Olinkou jsou na svatební cestě, tak jsem s nimi ještě nemluvila, každopádně obřad proběhl jen se svědky v Českém Krumlově. Hodně štěstí!!;-)
4) Petra dolétla z Abú Dhabí, přivezla kukuřičné křupky pro Helenku a dobrou náladu, jako vždy;-) Ubytovali jsme ji ve Štěpánkově miniložnici, která sice nemohla soutěžit s hotely, ve kterých spává normálně, ale peřiny s autíčky jí to jistě bohatě vynahradily.
Žádné komentáře:
Okomentovat