Pomalu ale jistě vyhrabáváme domácnost z krabic a snažíme se každé jednotlivé věci najít své nové místo (po kolikáté už??). Nevím, jestli stárnu, ale tentokrát jsem měla po přestěhování nutkavý pocit všechno umýt (že by za to mohly černé otisky prstů na všudypřítomných bílých plochách, které tu špínu jaksi personalizovaly?) a dokonce i vydezinfikovat vypínače a kliky od skříní. Nicméně kýžený klid na duši mi to přineslo. Rovněž i vytepování koberců, což majitel sice přislíbil udělat, ale dost o tom pochybuju...protože nevoněly! Realiťáci se sice zapřísahali, že Mr. Shah (čti Šáh) ten problém se smradem vyřešil, ale myslím, že tak maximálně tím, že otevřel okna. Podezříváme Fatimu, co tu bydlela před náma, že asi kouřila nebo co. Je to takový ten zvláštní smrad, co člověk ještě občas najde v takovém tom komunistickém hotelu - přepálený tuk s cigaretama...nevím. Každopádně během stěhování, které spočívalo v převozu několika desítek kilogramu batožiny vlakem, se Ondrovi povedlo nevšimnout si, že krabice s pracím práškem je velmi nenápadně ustřižená, čili pak doma vysypal trička s práškem, nabíječky s práškem (krásně to zaleze dovnitř), deku s práškem a celá kuchyně náhle voněla jak rozkvetlá louka (nebo spíš víla = Fairy, jak se ten prášek jmenuje). Sebral se a šel na vzduch (koupit koště a smetáček). Mezitím jsem vybalovala svůj batoh (vůbec jsem samozřejmě nemyslela na to, jak si někdo může nevšimnout otevřené krabice) a dost mě překvapily tmavohnědé skvrny (všude) a nasládlá vůně Orientu. Mnoo, tak kdybyste si někdy v Anglii kupovali sojovku, tak vězte, že má ve víčku dvě miniaturní díry a ty se proste zavřít nedají. Naštěstí to z batohu šlo umýt celkem snadno, z nosítka už hůř, ale přibalený sáček rýže byl z náhlého spojení vyloženě nadšený a Štěpán další den snědl sojovou rýži bez reptání.
 |
| Š. objevuje krásy pračky plněné zpředu |
Další den dopoledne na mě zvonil soused Graham, že nás jako vítá, tak jsme byli u něj na kafi. Je to bývalý policajt a jeho žena učila výtvarku (Art?) a bydlí tady už 30 let. Věnoval mi návod na třídění odpadu, který se ukázal jako velmi užitečný a povídali jsme si skoro hodinu. Bylo to fakt moc milý, ve chvíli, kdy si člověk připadá naprosto ztracen už jen z toho faktu, že neumí odemknout dveře (i otevřít ty odemčené), tak milé slovo a horký nápoj (že by si vzal příklad z Sheldona Coopera?) vykonají divy. A dům mají od podlahy až po strop plný různých krásných věcí, což ve srovnání s tím naším vybydleným byl dokonalý kontrapunkt (cha, to se mi povedlo použít slovo, co doufám, že vím, co přibližně znamená:-))
Žádné komentáře:
Okomentovat